Vždycky jsem si přála automobil. Také jsem s tím počítala, že někdy v budoucnu auto mít budu, ale mnoho lidí mi říkalo, že není úplně jisté, jestli já budu mít někdy řidičské oprávnění. A to hlavně z toho důvodu, že jsem měla špatné oči, ale také, že jsem měla dva epileptické záchvaty, takže paní lékařka mi řekla, že než mi dá nějaké potvrzení na řidičské oprávnění, že budu muset podstoupit nějaké zkoušky a testy. Byla jsem docela v šoku a bála jsem se. Opravdu takhle hodně jsem se stresovala, až jsem z toho dostala další dva epileptické záchvaty. Ani nevíte, jak mě to naštvalo.
Tohle všechno jsem dávala právě za vinu své lékařce, která mě jenom tak vystresovala. Myslím si a předpokládám, že lékařské testy mě stresovaly. A neřekli mi, že budu muset dělat nějaké zkoušky na auto. Jestli jsem zdravotně způsobilá a tak dále. To bych potom možná žádné epileptické záchvaty neměla, protože bych se neměla kvůli čemu stresovat. Tady jde opravdu vidět, že když člověk je ve stresu a je unavený anebo se něčeho bojí, tak může z toho omdlít nebo dostat také nějaké epileptické záchvaty. Moje touha po automobilu byla opravdu vysoká. A stále ano, já píšu, stále, protože je mi pětadvacet let a řádné řidičské oprávnění stále nemám.
Nemůžu ho mít kvůli epileptickým záchvatům. Paní lékařka řekla, že až se zase všechno zklidní, až nebudu brát léky a budu třeba dva roky bez epileptického záchvatu nebo alespoň rok, takže pak bude uvažovat nad tím, že by mi zpátky povolila mít řidičské oprávnění. Protože já jsem ho kdysi mít mohla, jenomže potom, jak jsem dostala epileptické záchvaty, tak to potom šlo semnou z kopce. Ani nevíte, jak moc mě to štvalo, protože touha po řidičském oprávnění byla opravdu tak silná, že jsem málem z toho omdlela. Také jsem říkala rodičům, že to musíme nějak vymyslet, že řeknou lékařce, že už ty záchvaty nemám jenom kvůli tomu, abych mohla mít oprávnění na auto.
