Blog

Nedávno jsem se se svým přítelem koukala na velmi zajímavý dokument, který se jmenuje- NEZkreslená věda na téma- Urychlovač částic a velice mě zaujalo a chtěla bych se v tomto článku podělit o tom, o čem toto video vlastně konkrétněji bylo. 
Dozvěděla jsem se kde se urychlovače používají, a to konkrétně například v medicíně při výrobě léčiv. Pacienta pošlou na P-E-T scan. Pomocí záření se dá zjišťovat poškození některých orgánů anebo také se dá zjistit rakovina. Některé nádory se dají léčit pomocí právě tohoto záření pomocí protonových a elektronových svazků i těžšími ionty. 

Dále se urychlovače dají využít třeba v průmyslu kde se díky nim zkoumají, testují a upravují různé materiály. Urychlovače také umožnily rozvoj nanotechnologií. A co jsou vlastně ty nanotechnologie? Je to označení pro oblast vědy a průmyslu, která manipuluje s s atomy tak, aby vznikaly látky a materiály s netradičními vlastnostmi, nebo objekty složené z jednotlivých atomů. Nahrazují výzkumné reaktory a v budoucnu by mohly pomoci při využití a likvidaci jaderného odpadu. Největší urychlovač na světě se vyskytuje ve Švýcarsku, v podzemní laboratoři CERN. Urychlovač je 27 km dlouhý až tak, že na čtyřech místech překračuje hranice Francie. Peter Higgs a Francois Englert potvrdili výskyt Higgsova bosonu, což je hodně těžká částice, jejíž klidová energie odpovídající její klidové hmotnosti je 124 GeV- gigaelektronvoltů, za což v roce 2013 získali Nobelovu cenu. 

Také je známo že čím vyšší energie urychlovač dosáhne, tím těžší částice je schopen při srážce vytvořit. 

Existují dva základní typy urychlovačů a to-
1. lineární- částice se urychlují jen jednou- A) elektrostatický urychlovač
                                                                     B) vysokofrekvenční urychlovač
2. kruhové- kde částice se urychlují opakovaně

Nedávno jsem se se svým přítelem koukala na velmi zajímavý dokument, který se jmenuje- NEZkreslená věda na téma- Urychlovač částic a velice mě zaujalo a chtěla bych se v tomto článku podělit o tom, o čem toto video vlastně konkrétněji bylo. 
Dozvěděla jsem se kde se urychlovače používají, a to konkrétně například v medicíně při výrobě léčiv. Pacienta pošlou na P-E-T scan. Pomocí záření se dá zjišťovat poškození některých orgánů anebo také se dá zjistit rakovina. Některé nádory se dají léčit pomocí právě tohoto záření pomocí protonových a elektronových svazků i těžšími ionty. 

Dále se urychlovače dají využít třeba v průmyslu kde se díky nim zkoumají, testují a upravují různé materiály. Urychlovače také umožnily rozvoj nanotechnologií. A co jsou vlastně ty nanotechnologie? Je to označení pro oblast vědy a průmyslu, která manipuluje s s atomy tak, aby vznikaly látky a materiály s netradičními vlastnostmi, nebo objekty složené z jednotlivých atomů. Nahrazují výzkumné reaktory a v budoucnu by mohly pomoci při využití a likvidaci jaderného odpadu. Největší urychlovač na světě se vyskytuje ve Švýcarsku, v podzemní laboratoři CERN. Urychlovač je 27 km dlouhý až tak, že na čtyřech místech překračuje hranice Francie. Peter Higgs a Francois Englert potvrdili výskyt Higgsova bosonu, což je hodně těžká částice, jejíž klidová energie odpovídající její klidové hmotnosti je 124 GeV- gigaelektronvoltů, za což v roce 2013 získali Nobelovu cenu. 

Také je známo že čím vyšší energie urychlovač dosáhne, tím těžší částice je schopen při srážce vytvořit. 

Existují dva základní typy urychlovačů a to-
1. lineární- částice se urychlují jen jednou- A) elektrostatický urychlovač
                                                                     B) vysokofrekvenční urychlovač
2. kruhové- kde částice se urychlují opakovaně

Nedávno jsem se se svým přítelem koukala na velmi zajímavý dokument, který se jmenuje- NEZkreslená věda na téma- Urychlovač částic a velice mě zaujalo a chtěla bych se v tomto článku podělit o tom, o čem toto video vlastně konkrétněji bylo. 
Dozvěděla jsem se kde se urychlovače používají, a to konkrétně například v medicíně při výrobě léčiv. Pacienta pošlou na P-E-T scan. Pomocí záření se dá zjišťovat poškození některých orgánů anebo také se dá zjistit rakovina. Některé nádory se dají léčit pomocí právě tohoto záření pomocí protonových a elektronových svazků i těžšími ionty. 

Dále se urychlovače dají využít třeba v průmyslu kde se díky nim zkoumají, testují a upravují různé materiály. Urychlovače také umožnily rozvoj nanotechnologií. A co jsou vlastně ty nanotechnologie? Je to označení pro oblast vědy a průmyslu, která manipuluje s s atomy tak, aby vznikaly látky a materiály s netradičními vlastnostmi, nebo objekty složené z jednotlivých atomů. Nahrazují výzkumné reaktory a v budoucnu by mohly pomoci při využití a likvidaci jaderného odpadu. Největší urychlovač na světě se vyskytuje ve Švýcarsku, v podzemní laboratoři CERN. Urychlovač je 27 km dlouhý až tak, že na čtyřech místech překračuje hranice Francie. Peter Higgs a Francois Englert potvrdili výskyt Higgsova bosonu, což je hodně těžká částice, jejíž klidová energie odpovídající její klidové hmotnosti je 124 GeV- gigaelektronvoltů, za což v roce 2013 získali Nobelovu cenu. 

Také je známo že čím vyšší energie urychlovač dosáhne, tím těžší částice je schopen při srážce vytvořit. 

Existují dva základní typy urychlovačů a to-
1. lineární- částice se urychlují jen jednou- A) elektrostatický urychlovač
                                                                     B) vysokofrekvenční urychlovač
2. kruhové- kde částice se urychlují opakovaně

Nedávno jsem se se svým přítelem koukala na velmi zajímavý dokument, který se jmenuje- NEZkreslená věda na téma- Urychlovač částic a velice mě zaujalo a chtěla bych se v tomto článku podělit o tom, o čem toto video vlastně konkrétněji bylo. 
Dozvěděla jsem se kde se urychlovače používají, a to konkrétně například v medicíně při výrobě léčiv. Pacienta pošlou na P-E-T scan. Pomocí záření se dá zjišťovat poškození některých orgánů anebo také se dá zjistit rakovina. Některé nádory se dají léčit pomocí právě tohoto záření pomocí protonových a elektronových svazků i těžšími ionty. 

Dále se urychlovače dají využít třeba v průmyslu kde se díky nim zkoumají, testují a upravují různé materiály. Urychlovače také umožnily rozvoj nanotechnologií. A co jsou vlastně ty nanotechnologie? Je to označení pro oblast vědy a průmyslu, která manipuluje s s atomy tak, aby vznikaly látky a materiály s netradičními vlastnostmi, nebo objekty složené z jednotlivých atomů. Nahrazují výzkumné reaktory a v budoucnu by mohly pomoci při využití a likvidaci jaderného odpadu. Největší urychlovač na světě se vyskytuje ve Švýcarsku, v podzemní laboratoři CERN. Urychlovač je 27 km dlouhý až tak, že na čtyřech místech překračuje hranice Francie. Peter Higgs a Francois Englert potvrdili výskyt Higgsova bosonu, což je hodně těžká částice, jejíž klidová energie odpovídající její klidové hmotnosti je 124 GeV- gigaelektronvoltů, za což v roce 2013 získali Nobelovu cenu. 

Také je známo že čím vyšší energie urychlovač dosáhne, tím těžší částice je schopen při srážce vytvořit. 

Existují dva základní typy urychlovačů a to-
1. lineární- částice se urychlují jen jednou- A) elektrostatický urychlovač
                                                                     B) vysokofrekvenční urychlovač
2. kruhové- kde částice se urychlují opakovaně

Nedávno jsem se se svým přítelem koukala na velmi zajímavý dokument, který se jmenuje- NEZkreslená věda na téma- Urychlovač částic a velice mě zaujalo a chtěla bych se v tomto článku podělit o tom, o čem toto video vlastně konkrétněji bylo. 
Dozvěděla jsem se kde se urychlovače používají, a to konkrétně například v medicíně při výrobě léčiv. Pacienta pošlou na P-E-T scan. Pomocí záření se dá zjišťovat poškození některých orgánů anebo také se dá zjistit rakovina. Některé nádory se dají léčit pomocí právě tohoto záření pomocí protonových a elektronových svazků i těžšími ionty. 

Dále se urychlovače dají využít třeba v průmyslu kde se díky nim zkoumají, testují a upravují různé materiály. Urychlovače také umožnily rozvoj nanotechnologií. A co jsou vlastně ty nanotechnologie? Je to označení pro oblast vědy a průmyslu, která manipuluje s s atomy tak, aby vznikaly látky a materiály s netradičními vlastnostmi, nebo objekty složené z jednotlivých atomů. Nahrazují výzkumné reaktory a v budoucnu by mohly pomoci při využití a likvidaci jaderného odpadu. Největší urychlovač na světě se vyskytuje ve Švýcarsku, v podzemní laboratoři CERN. Urychlovač je 27 km dlouhý až tak, že na čtyřech místech překračuje hranice Francie. Peter Higgs a Francois Englert potvrdili výskyt Higgsova bosonu, což je hodně těžká částice, jejíž klidová energie odpovídající její klidové hmotnosti je 124 GeV- gigaelektronvoltů, za což v roce 2013 získali Nobelovu cenu. 

Také je známo že čím vyšší energie urychlovač dosáhne, tím těžší částice je schopen při srážce vytvořit. 

Existují dva základní typy urychlovačů a to-
1. lineární- částice se urychlují jen jednou- A) elektrostatický urychlovač
                                                                     B) vysokofrekvenční urychlovač
2. kruhové- kde částice se urychlují opakovaně

Věda není jen o výzkumech a o vědcích v bílých pláštích. Věda se dělí na různé obory. Vědec je i člověk, který se zabývá nářečím nebo zvyky. Základní dělení vědy je na formální, reálné, humanitní, sociální, kulturní a duchovní. Věda se hlavně zabývá poznáváním skutečnosti. A také jejím ověřování. A také se zajímají o nové metody výzkumu. A jsou pro ně zásadní třeba objevy na léčení například rakoviny a některých dalších nevyléčitelných nemocí. Vědcům vděčíme za objevy, které doposud známe. Ač nejsou vědci vidět a jsou zavření v laboratořích. Vděčíme jim za mnohé.

Díky jejich práci a jejich zvídavosti se nejednou změnil celý svět. Například v roce 2020 objevili vědci spoustu zajímavých objevů. Byla vytvořena vakcína na covid-19. A tím pádem se mohlo začít očkovat obrovské množství lidí. Vědcům se podařilo zkoumat poprvé zkoumat embryo dinosaura. Byl to předchůdce známého Tyranosaura Rexe. Jako další se podařilo odhalit seizmickou aktivitu na planetě Mars. Zatím se ještě neví čím je způsobena. Vědci se též zajímají o mimozemskou civilizace, které se právě na Marsu mohou vyskytovat. A spekuluje se o tom, že bychom se měli v budoucnosti na Mars stěhovat. Vědci totiž na planetě objevili život. A objevili vodu. Není to voda na kterou jsme sice zvyklí z naší domovské planety Země. Na Marsu je spíše voda ve formě ledu a jen zanedbatelná část je v atmosféře. A to především jen jako vodní pára.

Vědci přišli s názorem, že za pár desítek let by mohla být kolonizace na Marsu možná. Život je tam možný díky velkým zásobám vodíku a kyslíku. Na planetě Mars je však teplota až mínus sto stupňů celsia. Ale i na to našli vědci řešení. Ohřejí planetu a zbaví ji oxidu uhličitého. A po určitém času by na ní mohl vzniknout počátek nového života. Další objev byl objeven v Austrálii. Vědci při zkoumání bariérového útesu našli korál, který je vysoký více než 500 metrů. Pro představu je to o 200 m vyšší než Eiffelova věž v Paříži. A v neposlední řadě objev, že hvězdný prach ve vesmíru je starší než naše sluneční soustava. A to tím, že zkoumali meteorit, který obsahoval hvězdný prach. A ten byl vytvořen před 5 až 7 miliardy let. 

Věda není jen o výzkumech a o vědcích v bílých pláštích. Věda se dělí na různé obory. Vědec je i člověk, který se zabývá nářečím nebo zvyky. Základní dělení vědy je na formální, reálné, humanitní, sociální, kulturní a duchovní. Věda se hlavně zabývá poznáváním skutečnosti. A také jejím ověřování. A také se zajímají o nové metody výzkumu. A jsou pro ně zásadní třeba objevy na léčení například rakoviny a některých dalších nevyléčitelných nemocí. Vědcům vděčíme za objevy, které doposud známe. Ač nejsou vědci vidět a jsou zavření v laboratořích. Vděčíme jim za mnohé.

Díky jejich práci a jejich zvídavosti se nejednou změnil celý svět. Například v roce 2020 objevili vědci spoustu zajímavých objevů. Byla vytvořena vakcína na covid-19. A tím pádem se mohlo začít očkovat obrovské množství lidí. Vědcům se podařilo zkoumat poprvé zkoumat embryo dinosaura. Byl to předchůdce známého Tyranosaura Rexe. Jako další se podařilo odhalit seizmickou aktivitu na planetě Mars. Zatím se ještě neví čím je způsobena. Vědci se též zajímají o mimozemskou civilizace, které se právě na Marsu mohou vyskytovat. A spekuluje se o tom, že bychom se měli v budoucnosti na Mars stěhovat. Vědci totiž na planetě objevili život. A objevili vodu. Není to voda na kterou jsme sice zvyklí z naší domovské planety Země. Na Marsu je spíše voda ve formě ledu a jen zanedbatelná část je v atmosféře. A to především jen jako vodní pára.

Vědci přišli s názorem, že za pár desítek let by mohla být kolonizace na Marsu možná. Život je tam možný díky velkým zásobám vodíku a kyslíku. Na planetě Mars je však teplota až mínus sto stupňů celsia. Ale i na to našli vědci řešení. Ohřejí planetu a zbaví ji oxidu uhličitého. A po určitém času by na ní mohl vzniknout počátek nového života. Další objev byl objeven v Austrálii. Vědci při zkoumání bariérového útesu našli korál, který je vysoký více než 500 metrů. Pro představu je to o 200 m vyšší než Eiffelova věž v Paříži. A v neposlední řadě objev, že hvězdný prach ve vesmíru je starší než naše sluneční soustava. A to tím, že zkoumali meteorit, který obsahoval hvězdný prach. A ten byl vytvořen před 5 až 7 miliardy let. 

Věda není jen o výzkumech a o vědcích v bílých pláštích. Věda se dělí na různé obory. Vědec je i člověk, který se zabývá nářečím nebo zvyky. Základní dělení vědy je na formální, reálné, humanitní, sociální, kulturní a duchovní. Věda se hlavně zabývá poznáváním skutečnosti. A také jejím ověřování. A také se zajímají o nové metody výzkumu. A jsou pro ně zásadní třeba objevy na léčení například rakoviny a některých dalších nevyléčitelných nemocí. Vědcům vděčíme za objevy, které doposud známe. Ač nejsou vědci vidět a jsou zavření v laboratořích. Vděčíme jim za mnohé.

Díky jejich práci a jejich zvídavosti se nejednou změnil celý svět. Například v roce 2020 objevili vědci spoustu zajímavých objevů. Byla vytvořena vakcína na covid-19. A tím pádem se mohlo začít očkovat obrovské množství lidí. Vědcům se podařilo zkoumat poprvé zkoumat embryo dinosaura. Byl to předchůdce známého Tyranosaura Rexe. Jako další se podařilo odhalit seizmickou aktivitu na planetě Mars. Zatím se ještě neví čím je způsobena. Vědci se též zajímají o mimozemskou civilizace, které se právě na Marsu mohou vyskytovat. A spekuluje se o tom, že bychom se měli v budoucnosti na Mars stěhovat. Vědci totiž na planetě objevili život. A objevili vodu. Není to voda na kterou jsme sice zvyklí z naší domovské planety Země. Na Marsu je spíše voda ve formě ledu a jen zanedbatelná část je v atmosféře. A to především jen jako vodní pára.

Vědci přišli s názorem, že za pár desítek let by mohla být kolonizace na Marsu možná. Život je tam možný díky velkým zásobám vodíku a kyslíku. Na planetě Mars je však teplota až mínus sto stupňů celsia. Ale i na to našli vědci řešení. Ohřejí planetu a zbaví ji oxidu uhličitého. A po určitém času by na ní mohl vzniknout počátek nového života. Další objev byl objeven v Austrálii. Vědci při zkoumání bariérového útesu našli korál, který je vysoký více než 500 metrů. Pro představu je to o 200 m vyšší než Eiffelova věž v Paříži. A v neposlední řadě objev, že hvězdný prach ve vesmíru je starší než naše sluneční soustava. A to tím, že zkoumali meteorit, který obsahoval hvězdný prach. A ten byl vytvořen před 5 až 7 miliardy let. 

Věda není jen o výzkumech a o vědcích v bílých pláštích. Věda se dělí na různé obory. Vědec je i člověk, který se zabývá nářečím nebo zvyky. Základní dělení vědy je na formální, reálné, humanitní, sociální, kulturní a duchovní. Věda se hlavně zabývá poznáváním skutečnosti. A také jejím ověřování. A také se zajímají o nové metody výzkumu. A jsou pro ně zásadní třeba objevy na léčení například rakoviny a některých dalších nevyléčitelných nemocí. Vědcům vděčíme za objevy, které doposud známe. Ač nejsou vědci vidět a jsou zavření v laboratořích. Vděčíme jim za mnohé.

Díky jejich práci a jejich zvídavosti se nejednou změnil celý svět. Například v roce 2020 objevili vědci spoustu zajímavých objevů. Byla vytvořena vakcína na covid-19. A tím pádem se mohlo začít očkovat obrovské množství lidí. Vědcům se podařilo zkoumat poprvé zkoumat embryo dinosaura. Byl to předchůdce známého Tyranosaura Rexe. Jako další se podařilo odhalit seizmickou aktivitu na planetě Mars. Zatím se ještě neví čím je způsobena. Vědci se též zajímají o mimozemskou civilizace, které se právě na Marsu mohou vyskytovat. A spekuluje se o tom, že bychom se měli v budoucnosti na Mars stěhovat. Vědci totiž na planetě objevili život. A objevili vodu. Není to voda na kterou jsme sice zvyklí z naší domovské planety Země. Na Marsu je spíše voda ve formě ledu a jen zanedbatelná část je v atmosféře. A to především jen jako vodní pára.

Vědci přišli s názorem, že za pár desítek let by mohla být kolonizace na Marsu možná. Život je tam možný díky velkým zásobám vodíku a kyslíku. Na planetě Mars je však teplota až mínus sto stupňů celsia. Ale i na to našli vědci řešení. Ohřejí planetu a zbaví ji oxidu uhličitého. A po určitém času by na ní mohl vzniknout počátek nového života. Další objev byl objeven v Austrálii. Vědci při zkoumání bariérového útesu našli korál, který je vysoký více než 500 metrů. Pro představu je to o 200 m vyšší než Eiffelova věž v Paříži. A v neposlední řadě objev, že hvězdný prach ve vesmíru je starší než naše sluneční soustava. A to tím, že zkoumali meteorit, který obsahoval hvězdný prach. A ten byl vytvořen před 5 až 7 miliardy let. 

Věda není jen o výzkumech a o vědcích v bílých pláštích. Věda se dělí na různé obory. Vědec je i člověk, který se zabývá nářečím nebo zvyky. Základní dělení vědy je na formální, reálné, humanitní, sociální, kulturní a duchovní. Věda se hlavně zabývá poznáváním skutečnosti. A také jejím ověřování. A také se zajímají o nové metody výzkumu. A jsou pro ně zásadní třeba objevy na léčení například rakoviny a některých dalších nevyléčitelných nemocí. Vědcům vděčíme za objevy, které doposud známe. Ač nejsou vědci vidět a jsou zavření v laboratořích. Vděčíme jim za mnohé.

Díky jejich práci a jejich zvídavosti se nejednou změnil celý svět. Například v roce 2020 objevili vědci spoustu zajímavých objevů. Byla vytvořena vakcína na covid-19. A tím pádem se mohlo začít očkovat obrovské množství lidí. Vědcům se podařilo zkoumat poprvé zkoumat embryo dinosaura. Byl to předchůdce známého Tyranosaura Rexe. Jako další se podařilo odhalit seizmickou aktivitu na planetě Mars. Zatím se ještě neví čím je způsobena. Vědci se též zajímají o mimozemskou civilizace, které se právě na Marsu mohou vyskytovat. A spekuluje se o tom, že bychom se měli v budoucnosti na Mars stěhovat. Vědci totiž na planetě objevili život. A objevili vodu. Není to voda na kterou jsme sice zvyklí z naší domovské planety Země. Na Marsu je spíše voda ve formě ledu a jen zanedbatelná část je v atmosféře. A to především jen jako vodní pára.

Vědci přišli s názorem, že za pár desítek let by mohla být kolonizace na Marsu možná. Život je tam možný díky velkým zásobám vodíku a kyslíku. Na planetě Mars je však teplota až mínus sto stupňů celsia. Ale i na to našli vědci řešení. Ohřejí planetu a zbaví ji oxidu uhličitého. A po určitém času by na ní mohl vzniknout počátek nového života. Další objev byl objeven v Austrálii. Vědci při zkoumání bariérového útesu našli korál, který je vysoký více než 500 metrů. Pro představu je to o 200 m vyšší než Eiffelova věž v Paříži. A v neposlední řadě objev, že hvězdný prach ve vesmíru je starší než naše sluneční soustava. A to tím, že zkoumali meteorit, který obsahoval hvězdný prach. A ten byl vytvořen před 5 až 7 miliardy let.